Proč prostě nedokážu zapomenout

19. prosince 2017 v 20:08 | ***
Tak jo, co se za ten měsíc změnilo?
Zkoušeli jsme bejt s bejvalým spolu a bylo to skvělý.
A pak mu mrdlo a zklamal mě.
Zase.
Proč to tak perfektně umí?
Vždycky uvěřím těm pohádkám, jak to bude dokonalý, dostanu se až do sedmýho nebe a ten pád dolů na zem bolí snad pokaždý víc.
Je neuvěřitelný, jak moc s ním chci bejt, jak pro něj sem schopná se všeho zdát a jak to i přes to všechno nikdy nevyjde.
Fakt to neumím zahodit a odejít.
Hlavně to uvnitř sebe udělat nechci.
Srdce bije po synovi pro něj a mozek, když to vidí, tak zvažuje defenestraci.
Chodím k psycholožce.
Sem přes měsíc čistá.
Celá moje změna však nedokázala změnit jeho.
Dobrá víra a přání jsou na tohle krátký.
Musí to prostě chtít on sám.
Nebudu hledat nikoho jinýho, nesnáším to poznávání a zvykání si.
Všechno přijde v pravej čas a ikdyby bylo nejhůř, já už nikdy sama nebudu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ValarMorghulis ValarMorghulis | 21. prosince 2017 v 21:05 | Reagovat

Šílenství je opakování toho samého a očekávat jiné výsledky. Rozumím Ti. Chce to čas.

2 stuprum stuprum | Web | 5. ledna 2018 v 2:36 | Reagovat

Se mnou nejsi sama. :)

3 Teresa Teresa | Web | 8. ledna 2018 v 17:45 | Reagovat

Jak já ti rozumím. Jak kdyby jsi prožívala to co já, ale trochu pozdějš. Taky už nemám sílu ani chuť někdy třeba poznávat někoho jiného a začínat s někým od “začátku”.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama