Sama uprostřed davu

22. července 2017 v 0:54 | ***
Ležím ve svý posteli, zase sama.
Teda sama s miminkem, ale víš, jak to myslím.
Sliboval si mi, že už spolu budem napořád.
Škoda, že nám to napořád vydrželo jen do teď.

Mamka je ze mě nešťastná, vidím jí v očích zklamání.
Nějak se pořád nedokážu vyrovnat se svou dospělostí.
Měla jsem pocit, že jo, že to zvládám, ale není tomu tak.
A ona se trápí, protože to ví.
A pak se kvůli tomu hádáme a jsem hnusná,
protože se dokola řeší jedna věc, kterou jsem změnila,
jen to prostě nevidí.

Přišla jsem o spoustu lidí, kterým jsem říkala přátelé.
Není snad den, kdy by mě někdo neřešil a nedostalo se to ke mně.
Jak mi to je chvílema jedno, tak o to víc mě ničí chvíle, kdy se to nahromadí.
Osud se mnou asi hraje nějakou hru, kdy se musím vykoupat v největších srackach a sama se rozhodnout, co bude dál.

Přišla jsem do stavu, kdy mi je líto rodičů, líto miminka a přemýšlím, jak jim to co nejvíc ulehčit, aby se nemuseli trápit mou existencí.
Přivést mimi na svět a nechat ho rodičům, protože se na něj těší a zmizet a pro všechny lidi přestat existovat.
Achjo, tak snadný by to bylo.
Jenže nechci být ještě ke všemu ta, co utekla, co to vzdala.
Zvládnu to, ikdyz sama.
Budu skvělá máma, musím bejt a hlavně chci bejt.
Budu na sobě makat a asi si udělám ještě nějakou školu, ať se máme dobře a ať jsou na mě naší pyšní.
Protože horší už to teď asi fakt být nemůže.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 27. července 2017 v 1:45 | Reagovat

Horší to může být, ale buďme optimisty. Vždycky můžeš hecnout útěk sem. :)

2 Teresa Teresa | Web | 30. října 2017 v 21:56 | Reagovat

Útěk je až moc lehkej.. a nejspíš by jsi si to vycitala celej život... ty to zvládneš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama